Telefonát - "Zásnubní oznámení"
předmět: 1. slohová práce
téma: telefonát
obrázek: číslo 9
datum: 26. března 2010-03-26
Linda je dvacetiletá dívka studující český jazyk na vysoké škole, která žije sama v bytě v Praze a má kamarádku Radku. Radka je o pět let starší než Linda a žije již 3 roky s přítelem Danem.
V pondělí v půl desáté ráno probudí Lindu zvonící telefon. Volá ji její kamarádka Radka, aby jí sdělila úžasnou novinu – je zasnoubená.
Linda: „ Prosím…“
Radka: „ Ahoj Lindo, tady Radka. Musím ti něco říct, máš čas?“
Linda: „Mám, zrovna jsem vstala a přednášku mám až odpoledne. Co se stalo? Zníš nějak vesele.“
Radka: „Tomu snad neuvěříš. Včera večer mě pozval Dan na večeři. Myslela jsem si, že o nic nejde, prostě normální rande. Ptala jsem se, kam půjdeme, abych věděla, co si vzít na sebe. Řekl, že budeme večeřet doma. Z mého výrazu asi usoudil, že nejsem moc nadšená, že strávím odpoledne vařením. Proto mi řekl, že se o nic nemusím starat.“
Linda: „On ti uvařil? To je romantické…“
Radka: „Počkej, to není všechno.“
Linda: „Jsem napnutá jak struna. Tak povídej!“
Radka: „Jako obvykle jsem přišla domů asi v pět večer. Těšila jsem se, že bude uvařeno, protože jsem měla obrovský hlad a byla jsem i vyčerpaná. Večeře voněla až na chodbu. Otevřela jsem dveře, svlékla si kabát a zula si boty. Když jsem vešla do kuchyně, málem jsem se rozplakala dojetím. Dan už měl všechno hotovo a čekal na mě v košili a obleku. Stůl byl slavnostně prostřen, uprostřed tabule hořely svíčky a ve váze voněly čerstvé růže. Jako pravý gentleman mi Dan odtáhl židli a usadil mě. Začal podávat na stůl. Jako předkrm podával salát s krevetami. Moje oblíbené jídlo! Hlavním chodem byla pečená ryba s řeckou kaší a na závěr podával francouzský čokoládový dezert, který sám upekl! Během celé večeře jsme vedli normální konverzace, ale na Danovi bylo vidět, že je nervózní. Neustále se ošíval a mluvil hrozně potichu. Když domluvil, vstal – myslela jsem, že jde ještě pro něco k jídlu, ale on poklekl a ze svého saka vytáhl malou modrou krabičku!“
Linda: „Ne! On tě požádal o ruku?“
Radka: „Jo, přesně podle mých nejtajnějších představ. Je to můj princ.“
Linda: „A co jsi mu odpověděla?“
Radka: „Samozřejmě, že ano. A když už jsme u toho, máš 16. června čas?“
Linda: „Mám. Proč? … Ty už máš termín?“
Radka: „Představ si, Dan zamluvil ten malebný kostelík u nich na vsi.“
Linda: „Ten je úžasný“
Radka: „Ten kostel nebo Dan?“
Linda: „Přece oba!“
Radka: „Chtěla jsem tě požádat, jestli mi půjdeš za svědka. Půjdeš?“
Linda: „Jasně! Hořím nedočkavostí.“
Radka: „A máš zítra dopoledne čas, tak okolo deváté?“
Linda: „Samozřejmě a i kdybych neměla, tak si ho udělám!“
Radka: „Napadlo mě, že bychom zašly do Café Diem a začaly s plánováním.
Linda: „Budu tam spolehni se. Tak zítra ahoj a blahopřeji!“
Radka: „Měj se. Musíme toho ještě tolik naplánovat! Ahoj.“